Obec Valašská Polanka

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361 v listu papežské kurie z Avignonu. Obec ležela na cestě, která byla spojkou mezi Vsetínem a Brumovem. Polanka byla zpočátku majetkem Vizovického panství. Po zániku se v roce 1575 stala majetkem Zdeňka Kavky z Říčan. Ten skoupil celé Brumovské panství a připojil k němu i Valašskou Polanku. V roce 1663 byla obec výrazně poničena vpádem Tatarů. „Součástí Brumovského panství zůstala až do roku 1673, pak patřila do panství vsetínského až do rozpadu vrchnostenské soustavy a přeměny původních panství na velkostatky a statky“.

V roce 1780 obdržel v Polance císař Josef II petici od knihaře Jana Arona Bubela. Stalo se tak při jeho průjezdu obcí, když směřoval na vsetínský zámek. V petici bylo podepsaných 25 valašských obcí, které žádaly o náboženskou svobodu. Císař této petici vyhověl a dokonce všechny podavatele vzal pod svojí osobní ochranu. Tato petice se stala jedním z impulsů, který vedl k sepsání tzv. tolerančního patentu (1781), který tedy vedl k povolení evangelické víry. Na počest této události se v okresním městě každý rok pořádá festival Valašské záření.

Polanka měla po většinu historie zemědělský charakter. Dále zde byla například významná výroba nožů nebo výroba dřevěného uhlí. V roce 1928 zde byla postavena železnice, která spojovala Vsetín s Brumovem a vedla dále až na Slovensko.