Město Vamberk

Sídlo bylo založeno při kolonizaci v prvé polovině 13. století rodem Drslaviců, kteří drželi hrady Potštejn a Litice. Nedávno při archeologickém průzkumu na přelomu let 2023/2024 na stavbě nového obchodního centra na okraji Vamberku nalezli pozůstatky zemědělské usedlosti s hrnčířskými dílnami. Tehdy měl stát v centru dnešního města hrad Waldemberg. Nález pochází z přelomu 13. a 14. století (tj. cca z let 1295–1305). První písemná zmínka o Vamberku pochází z roku 1341 a nachází se v listině, kterou se Ješek z Potštejna vzdal ve prospěch českého krále Jana Lucemburského různých statků včetně vsi nazvané německy Waldenburg, tj. zalesněný (lesnatý) kopec. Označuje polohu tehdejšího Vamberka v rozsáhlých pohraničních lesích. Zkomolením jména na Walenberg a dále na Wamberg vzniklo nynější české pojmenování, zaznamenané již v předhusitské době, k roku 1410. Roku 1523 se připomíná zemřelý držitel obce Bohuslav Vamberský z Chrástu a na Vamberce. Od roku 1557 získali Vamberk Percingarové z Bydžína.

K rozkvětu města přispělo privilegium císaře Matyáše z roku 1616 s právem tří jarmarků a jednoho týdenního trhu, a s povolením vybírat na mostě mýtné. Tvrz se ve městě připomíná naposledy při konfiskaci Percingarova majetku roku 1622. Roku 1627 koupil vamberské panství nizozemský katolický císařský vojenský rada Kašpar Gramb z Grambu, který se v armádě císaře Ferdinanda II. účastnil potlačení stavovského povstání. Jeho manželka Magdaléna po ovdovění, od roku 1633 až do své smrti v roce 1671, vládla na panstvích Vamberk, Potštejn a Kostelec nad Orlicí. Dne 21. září 1637 vydala privilegium, jímž svým poddaným zmírnila robotní povinnosti a nebránila svobodnému provozování řemesel. Roku 1639 se podruhé provdala za Ottu Jindřicha Štose z Kounic. Podle místní legendy přivezla paní Magdalena z rodných Flander umění paličkované krajky. Naučila prý řemeslu vamberské ženy, které je rozšířily v celém regionu. Podle jiné legendy to byly řeholnice řádu voršilek z belgického Lutychu, které po roce 1655 začaly v Čechách dívky vyučovat mimo jiné i paličkování.

Od roku 1654 se ve městě připomíná židovská obec, která roku 1688 zřídila vlastní hřbitov pro Vamberk, Doudleby nad Orlicí a Kostelec nad Orlicí. Při ničivém požáru v květnu 1898 shořela podstatná část farního kostela včetně zvonů.