Obec Velké Tresné

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1351 zápis v Moravských zemských deskách: "Filip z Tasova devátou polovinu věrduňku v dolním Tresném se vším příslušenstvím, tak jak sám držel, pánům Martinovi z Bystřice, plebánu a Henzlinovi, presbyterovi za 30 marek prodal a dědičně odkázal" (překlad z latiny).

• 14. století: o historii se dá čerpat ze zápisů v Moravských zemských deskách o majetkových změnách, vyskytuje se mezi nimi i moravský markrabě Jošt.
• 1406 Vilém z Pernštejna připisuje své manželce svůj majetek mj. v Tresném (bez odlišení). Z dalších záznamů je zjevné, že je ves v držení pánů z Pernštejna
• 1557 Vratislav z Pernštejna odprodal zboží (na 24 vsí patřících k hradu Louka, vč. Velkého Tresného) hraběti Kryštofu z Hardeku
• 1598 přešel majetek hrabat z Hardeka Lichtenštejnům; spojilo se zboží zaniklého hradu Louka s kunštátským (později toto vlastnil klášter františkánek)
• 1678 kunštátské panství vlastní Lamberkové
• 1770 zavedení čísel popisných dle nařízení Marie Terezie (17 domů ve Velkém Tresném)
• 1782 sepsán protokol (15. května 1782) na kunštátském panství o přiznání nekatolíků (evangelíků) k helvétské církvi dle tolerančního patentu císaře Josefa II.; ve Velkém Tresném 86 osob nechce být katolíky (většina vsi)
• 1850 poddaní se začínají vyvazovat na základě zrušení roboty z roku 1848 za náhradu (výkupem); po zaplacení stanoveného obnosu dostal sedlák od vyvazovací komise dokument o vyvázání z roboty
• 1854 objeven grafit ve Velkém Tresném
• 1922 zaveden v obci elektrický proud (4. února 1922), založen dobrovolný hasičský sbor, založena knihovna (v domě č. p. 10, od r. 1937 v hasičské místnosti) a založena ochotnická divadelní činnost
• 1933 postaven pomník padlým ve světové válce
• 1939 majitelem grafitového závodu se stává Karel II. Engliš, syn Karla Engliše
• 1940/1941 zbudována hospodářská vodní nádrž nad obcí
• 1940–1947 stavba silnice, přípojky do obce z hlavní silnice Olešnice–Nyklovice
• 1943–1945 působení partyzánů v obci
• 1953 založeno JZD a výstavba vepřína JZD (1953–1957)
• 1962 sloučeno JZD do Rovečného
• 1968 zahájena likvidace grafitového dolu
• 1973 vystavěno koupaliště v obci
• 1991 jedním z výsledku sametové revoluce 1989 je žádost o osamostatnění obce (v referendu 119 bylo pro, 11 proti); rozhodnutí je ze dne 9. prosince 1991