Obec Vysoká nad Labem

V době kamenné se zde nacházelo spousta močálů. První písemná zmínka o vsi se objevuje roku 1073 ve výčtu majetku, jímž Vratislav II. obdařil tehdy založený Opatovický klášter (villam … Uizocâ dictam, tj. „ves řečenou Vysoká“). Stejné stáří mají Osice, Osičky, Libčany a Lodín.

Název obce je odvozen od její polohy. Pověst vypravuje, že na kopci zvaném „Podzámčí“, severně od dnešní vesnice Vysoké, býval v dávné době pán dobrotivý, který kolem roku 1080 daroval les jižně od hradu rozložený několika svým věrným, založil tam dřevěnou tvrz, která byla nazvána Vysoká, protože ležela vysoko nad Labem. Tato tvrz byla připomínána ještě v roce 1237. S novou tvrzí vznikla i nynější vesnice v místech nazvaných „Nad Labem“. V těchto časech zde bylo asi jen šest selských statků. V pozdější době daroval jakýsi Lhota z Hradce nedaleký, východně od tvrze Vysoké ležící kopec „Milíř“ (283 m) i s okolními pozemky svým lidem, kteří tu pálili dřevěné uhlí, a od nich pak kopec podobný uhlířskému milíři dostal název. Později byl osázen ovocnými stromy. Uhlíři, kteří tu bydleli asi v sedmi barácích na rozkopaném temeni kopce, nazývali svoji obec po někdejším pánu toho kopce a okolních lánů „Lhotou“. Později byla „Lhota“ spojena s blízkými statky „Nad Labem“ v jedinou obec. V českém archivu (díl XVII.) se píše, že dvůr ve Vysoké měl více než 150 korců rolí (1 lán = asi 60 korců), mimo toho louky, lesy aj. Šlo o vladycký dvůr a k roku 1454 je doložen vladycký rod Prokopa Lišky z Vysoké, úředníka a pak správce panství Pardubického, který pak držel v době od roku1465 až do roku 1490 zástavou Svítkovské zboží se dvorem ve Vysoké. Tento dvůr pak asi zanikl, byl zřejmě rozdělen.

Obyvatelé se živili rolnictvím, ačkoli ve vsi byla zastoupena některá řemesla, zvláště perleťářství. Dříve se zde pěstovala více pšenice a cukrová řepa. A kromě brambor, jetelů a jiných plodin také len a čekanka, s nimiž místní obyvatelé jezdívali odtud na trh do Hradce Králové, někdy také do Pardubic. Robota byla ve Vysoké zavedena v roce 1404 (zrušena byla až v roce 1848). Roční robota potažní byla 4 dny a 16 dní roboty ruční. Vysocká silnice byla tzv. Vídeňská, neboť po ní jezdili potažní robotníci do Vídně.