Obec Vysoké Chvojno

Lesnaté území, táhnoucí se od Hradce Králové až k Vysokému Mýtu, lákalo bohatostí zvěře i množstvím stavebního materiálu kolonizátory již ve 12. a 13. století. Proto nechávali hodně mýtit lesy a na vykácených místech zakládali nové osady. Tímto způsobem patrně vznikla i obec Chvojno. Prvotní zmínky hovoří o tom, že již v první polovině 12. století zde stávala tvrz. Písemné záznamy z roku 1139 hovoří o onemocnění knížete Soběslava, přičemž může jít jak o toto místo, nebo o okolí Dvora Králové nad Labem. Pro Chvojno však hovoří nálezy bohoslužebných románských nádob v blízkém Rokytnu a především kostel zasvěcený svatému Gotthardu, jehož kult převládal právě v době Soběslava I.

Dlouholetá válečná situace třicetileté války se odrazila v devastaci hospodářství i populace. Panské úřady si musely znovu budovat základnu pro další urburní příjem, a proto Česká komora připravovala visitaci svého zboží, do které byly mimo jiné zahrnuty funkční i výpalné grunty. Oproti okolním obcím jsou zaznamenány na Chvojně pouze dvě pustá hospodářství, a tak se počet usedlostí v porovnání s počátkem 17. století prakticky změnil. Osedlých gruntů je uváděno stále 25 a díky pečlivosti tehdejšího zapisovatele je známo, že na nich hospodařilo 13 rolníků, 7 chalupníků a 5 zahradníků.

V roce 1651, kdy probíhalo sčítání, žilo ve Vysokém Chvojně 77 osob starších 10 let. Později, roku 1801, chvojenecká farnost čítala celkem 923 osob, z nichž na Chvojně sídlilo 282 obyvatel