Obec Žďárky

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1415. Žďárky jsou uvedeny v privilegiu majitele náchodského panství Albrechta Václava Smiřického z roku 1612 jako jedna ze vsí, v jejichž panské hospodě se smí čepovat náchodské pivo. Při úpravě hranice hradecké diecéze po ztrátě Kladska (1742) byly Žďárky roku 1780 vyčleněny z farnosti v Německé Čermné (od 1945 Czermna) a spolu s Malou Čermnou zařazeny pod správu náchodského děkanství. Když r. 1786 vznikla samostatná farnost v Hronově, přešly obě vsi pod její přímou správu. Poté, co r. 1792 koupil náchodské panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský (poprvé v Náchodě 1796), podnikl řadu osvícených kroků, mj. založil školy v řadě vesnic včetně Žďárek.

V letech 1800–1922 se při státní hranici pod vsí Stroužným (na kladské straně) těžilo uhlí zejména pro potřeby okolních obcí včetně Hronova; místní obyvatelé pokračovali v kutání načerno pro vlastní potřebu ještě kolem r. 1950.

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci evangelíků organizoval v roce 1742 Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. Ze Žďárek pocházeli prokazatelně tito exulanti:

• Marie Kubečková (otec Jan, Žďárky). Vdávala se 17. ledna 1773 v Husinci za Daniela Černého z Černilova. Zemřela 26. ledna 1814 v Husinci ve stáří 78 let.
• Lidmila, vdova po Janu Vavřínovi ze Střelína, původem Malinová ze Žďárek, se ve věku 42 let dne 24. listopadu 1773 v Husinci znovu vdala za Jana Jelínka, zakladatele české osady Nové Poděbrady.
• Karel Holub (* 1752 ve Žďárkách, syn Jiříkův) se 31. října 1777 v Husinci oženil s Dorotou Houšťkovou (otec Jakub, Stroužné). Karel Holub byl v roce 1799 konšelem v Poděbradech, kde žil s početnou rodinou (Prostřední Poděbrady), zemřel 10. srpna 1806, jeho manželka zemřela dva dny poté.