Město Boží Dar

Krajina v okolí Božího Daru patřila ve středověku střídavě Sasku a Českému království. Na přelomu patnáctého a šestnáctého století údajně v místech pozdějšího města stávala hornická vesnice Wintersgrün. Už v té době se zde rýžováním získával cín. Po objevu ložisek kasiteritu nechal saský kurfiřt Jan Fridrich I. v roce 1530 zahájit přípravy k založení nového města Gottsgab. Kurfiřt nejprve musel koupit schwarzenberské panství, a proto k vlastnímu založení došlo až v roce 1533 a roku 1546 Jan Fridrich udělil Božímu Daru městská a horní práva. Roku 1546 se Boží Dar stal součástí Českého království, ale k definitivnímu připojení došlo až následujícího roku po ukončení šmalkaldské války, během níž se ve městě střídaly kurfiřtské oddíly s vojsky krále Ferdinanda I po ustanovení zemské hranice v roce 1558 však zůstalo saským panovníkům právo na polovinu zdejšího důlního desátku.

V okolí města se těžilo především stříbro, cín a železná ruda. Doly byly zpočátku spravovány horním úřadem ve Schneebergu, ale roku 1546 byl ve městě otevřen samostatný horní úřad, který fungoval až do roku 1580 a později ještě v období od roku 1673 do poloviny devatenáctého století. Roku 1580 císař Rudolf II. povýšil Boží Dar na svobodné královské město. Během šestnáctého století ve městě žilo údajně přes dva tisíce obyvatel, ale s útlumem těžby koncem století začal jejich počet klesat. K velkému úbytku obyvatel došlo také během třicetileté války a v důsledku náboženské protireformace. Ve druhé polovině osmnáctého století sice došlo k oživení dolů, ale dřívější velikosti už město nedosáhlo.

V roce 1808 město postihl rozsáhlý požár, při kterém shořela většina domů včetně fary, radnice a školy. S definitivním úpadkem hornictví si lidé hledali nové způsoby obživy, kterými se staly výroba krajek, dřevěného a drobného textilního zboží. Na počátku dvacátého století se začal rozvíjet cestovní ruch, a z Božího Daru se stalo vyhledávané letní i zimní letovisko. Rozvoj města však těžce zasáhlo vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce.