Obec Deštnice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368. Tehdy vystupuje jako svědek na jedné z majetkových transakcí Albrechta z Kolovrat „strenuus virus dominus Henricus de Bezdiecow, residens in Destnicz“, tedy udatný muž pan Jindřich z Bezděkova sídlem v Deštnici. Před husitskými válkami byla Deštnice rozdělena mezi několik majitelů. První známý šlechtic, který se psal podle vesnice, byl v roce 1401 jistý Hrzek z Deštnice, který v přídomku užíval i přídomek „z Nedvídkova“, což byl statek nedaleko od Deštnice. Z uvedeného je zřejmé, že už ve 14. století existovalo v Deštnici panské sídlo. S největší pravděpodobností stávalo v areálu poplužního dvora, kde dnes stojí barokní panský dům čp. 1. Od konce 15. století až do 30. let 16. století patřila Deštnice rytířské rodině Strojetických ze Strojetic. Jejich erbem, modrými parohy na zlatém štítu, je inspirovaný znak obce. Strojetičtí zřejmě připojili k Deštnici sousední Sádek. Roku 1545, když Deštnici prodával Jan Mašťovský z Kolovrat Jeronýmu Šlikovi, už panství tvořily obě celé vesnice.

Deštnicko-sádecké panství šlo z ruky do ruky. V roce 1549 byla do desek zemských zapsána kupní smlouva mezi Šebestiánem z Veitmile a Jindřichem Všetatským ze Všebořic, důležitá tím, že je v Deštnici poprvé uvedená tvrz a chmelnice. Ve skutečnosti obojí ve vsi existovalo o mnoho dříve. V Deštnici se v té době také pěstoval šafrán a kolem se rozkládal neurčený počet rybníků. Roku 1552 koupil Deštnici se Sádkem Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a připojil je ke svému panství Líčkov. Posledními předbělohorskými majiteli Deštnice byli Sekerkové ze Sedčic. Bedřich Sekerka se angažoval ve stavovském povstání a v roce 1623 mu byl majetek konfiskován. Deštnici se Sádkem pak koupil Jan Kryštof svobodný pán z Paaru a připojil je k panství Měcholupy, kde zůstaly až do zrušení poddanství v roce 1848.

Po třicetileté válce žilo v Deštnici podle Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 pouhých 52 osob, z toho tři v poplužním dvoře. Podle o tři roky mladší berní ruly bylo v Deštnici 18 statků, z nichž byly 4 opuštěné nebo placení berně neschopné. Roku 1700 se měcholupská vrchnost, svobodný pán František z Janialli a Jangangu, rozhodl prodat poddaným na celém panství statky, na nichž hospodařili. Hned onoho roku tuto možnost využilo 16 deštnických hospodářů. V té době už byla jména obyvatel vesnice německá, stejně tak jako pomístní jména. Někdy v té době už ve vsi stál kostel Navštívení Panny Marie. Dokládá to fakt, že kostel ve vsi je zakreslený na Müllerově mapě Čech.