Obec Heřmanovice

První písemná zmínka o obci je z 8. července 1339, kdy opavský kníže Mikuláš II. postoupil mimo jiné i obec nazývanou Hermanstad českému králi Janu Lucemburskému. Obec, která má charakter lánové vsi, je však starší, zřejmě vznikla na přelomu 13. a 14. století. Díky těžbě zlata obec často měnila spolu s celou oblastí okolo Cukmantlu (dnešních Zlatých Hor) majitele. Nakonec se celá oblast stala součástí Niského knížectví, a tím i majetkem vratislavských biskupů (vratislavský biskup byl zároveň niským knížetem). V obci bylo za biskupů zřízeno tzv. šoltyství (rychta). Z dob počátků obce pocházelo i středověké tvrziště (obdélné tvrziště obklopené příkopem a valem, na tvrzišti stála zděná věžovitá stavba, dle archeologických nálezů tvrz obydlena od poloviny 14. do konce 15. století), později zničené těžbou vápence v místním lomu.

V polovině 16. století zde vratislavský měšťan Hans Karlin založil na základě biskupova povolení hamr na zpracování železné rudy, která se těžila v okolí. V roce 1559 pak zřídil další hamr a pilu. V hamrech se vyráběly především kamna a hrnce. Zpracování železa se v obci udrželo hluboko do 17. století. V roce 1588 byl vystavěn renesanční kostel sv. Ondřeje, farní správa byla vykonávána ze Zlatých Hor. V 17. století se zde odehrávaly čarodějnické procesy. V roce 1672 vznikla samostatná heřmanovická farnost. Roku 1727 založen menší klášter pro řeholnice terciářky sv. Františka z Assisi, jeho poloha je neznámá. Na klášter může odkazovat kaple sv. Jeronýma nad lomem. V roce 1739 začala přestavba kostela v barokním slohu. V roce 1752 vydala zemská vláda nařízení, kterým se obci rušily horní (tj. hornické) svobody a osvobození od daní. Heřmanovice se tak staly především zemědělskou a řemeslnickou obcí. Zvlášť se zde dařilo lnářství. V roce 1788 je v obci uváděno 11 bělidel.

V roce 1844 se jistý Jan Höniger znovu pokusil nepříliš úspěšně oživit dolování zlata na Příčném vrchu. V roce 1848 se obec stala součástí soudního okresu Cukmantel (dnes Zlaté Hory). Po roce 1848 se vedle zemědělství obyvatelé živili hlavně plátenictvím a dřevařstvím. Bylo zde několik pil a mlýnů a výroba třísla. K roku 1848 se připomíná obecná škola, která měla roku 1900 čtyři třídy. V roce 1869 zde začala působit pošta a k roku 1925 se připomíná záložna. K roku 1900 zde byl hasičský spolek, pak i zemědělský, křesťansko-sociální, zbožných panen a invalidů.