Obec Jedomělice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1316, kdy je zde zmiňován František z Jedomělic (Franciscum de Dyedomilicz), který se dostal do sporu s farářem Janem z Benátek. Další zmínka je z roku 1413, kdy se uvádí, že k tvrzišti Ostrov, později vesnici s dvorem „malý ten statek ke kterému také část Dědimilic patřila“ držel Jakub, rychtář slánský, a po něm jeho manželka Anna. Po její smrti zboží spadlo jako odúmrť na krále a vyprosil si ho podkomoří Hájek z Hodětína. K roku 1415 je zmínka o Kláře, vdově po slánském rychtářovi. Další známá osoba je Smil z Jedomělic. Tento zápis je z roku 1480. Roku 1510 odkázala Jana z Malíkovic obce Jedomělice a Malíkovice Zdislavu Studeňskému z Libušína, Václavu Chytkovi z Vojína a Kateřině z Chromče, kteří dědictví prodali roku 1528 Dělopoltu z Lobkovic na Divicích.

Na konci 18. století bylo na území obce nalezeno uhlí. Ze začátku se nedalo mluvit o dolech, byly to spíše jámy, ve kterých místní sedláci těžily nízké sloje. Postupem času se zde těžba rozvinula. Mezi významné těžaře patřil rod Pondělíčků, Průšů a také Jindřich Marek. Těžba se zde udržela až do poloviny 20. století. Jindřichův důl (též jáma Jindřich) v majetku Jindřicha Marka byl v provozu v letech 1903–1947, ale od roku 1940 byl provozovatelem stát. Uhelná sloj o mocnosti 0,7 metru byla těžena v hloubce 127 metrů. Zajímavostí byla pokusná těžba uranu v letech 1960–1965 na jihovýchodním okraji vesnice.

V obci Jedomělice (575 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: důl Jindřichův, 2 holiči, 3 hostince, kolář, dělnický konsum, kovář, lom, pekař, pila, 11 rolníků, řezník, sadař, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Jedomělice, stavitel, švadlena, trafika, 2 truhláři.