Obec Kondrac

První zmínka pochází z roku 1318, kostel sv. Bartoloměje je však datován již do století dvanáctého. Kondrac náležela několika majitelům. Od počátku 17. století patřila výhradně majitelům vlašimského panství. Tvrz v Kondraci stávala nedaleko domu číslo 37. Roku 1550, když Kondrac koupil Kryštof Skuhrovský ze Skuhrova, byla tvrz již pustá. Roku 1735 z ní zbyla už jen zřícenina a kámen z ní dělníci používali na opravu kostela. Kdy zanikla úplně, není známo. V prostoru obce Kondrac se na počátku osídlení těžilo stříbro a zlato.

Během třicetileté války byla také Kondrac poničena. Po ní roku 1665 zde bylo 18 statků usedlých a 13 pustých. O sto let později roku 1788 měla Kondrac 28 čísel, Dub 19, Krasovice 13, Vracovice 40. Za dalších čtyřicet let roku 1822 stálo v Kondraci 37 domů a v nich žilo 227 obyvatel, Dub 23 domů 168 obyvatel, Krasovice 4 domy 28 obyvatel, Vracovice 48 domů 330 obyvatel. V polovině 19. století čítala Kondrac 42 domů, 286 obyvatel, Dub 23 domů 210 obyvatel, Krasovice 13 domů 94 obyvatel a Vracovice 51 domů s 364 obyvateli.

Po vysvěcení na kněze v roce 1415 zde nakrátko působil jako farář duchovní vůdce Tábora, Mikuláš z Pelhřimova, též Mikuláš Biskupec zvaný. Narodil se zde kněz Karel Navrátil (1830–1887), autor spisů o několika pražských kostelích, a Michal Navrátil (1861–1931), spisovatel a redaktor životopisných a místopisných publikací (rodnému kraji se věnují např. jeho Dějiny Kondrace pod Blaníkem a Dějiny kovářů na panství Vlašimském).