Obec Loukovice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349 (in Laukwicz), kdy Vilém z Babic daroval řádu křižovníků s červenou hvězdou části vesnic Babice, Martinice, Loukovice a Vesce, další části těchto vesnic v roce 1350 patřily Ješkovi z Babic. Jeho manželka pak roku 1361 darovala vesnici bratrům. Ješek z Babic pak v roce 1371 pak část majetku v Loukovicích daroval snaše Dorotě, ta pak roku 1412 darovala Petrovi z Lúkovic své majetky a Petr také získal statek v Loukovicích. Loukovice nadále byly roztříštěny mezi více majitelů, až v roce 1542 scelil Loukovice Hynek Chroustenský z Malovar a tak se vesnice stala součástí lesonického panství. V roce 1589 Petr Chroustenský z Malovar daroval Loukovice, Jakubov, Šebkovice a Maletice Anně Kořenské z Terešova a roku 1614 se vesnice stala součástí sádeckého panství.

V roce 1622 koupil Sádek Tomáš Cerboni, v roce 1678 pak rodina Cerboni prodala zadlužený Sádek Bohumírovi z Walldorfu. V roce 1687 pak Sádek zakoupil Bohumír Antonín Sartorius. V roce 1796 získal Sádek František Kajetán, jeho rodina pak vlastnila panství až do 20. století. V roce 1866 byly Loukovice spolu s jinými obcemi na Třebíčsku zasaženy epidemií cholery, která si zde vyžádala 22 obětí.

V roce 1900 byla v obci zřízena škola, během první světové války odešli někteří občané do války, kdy ve válce zemřelo 14 občanů vesnice. V roce 1919 byla u školní budovy vysazena lípa svobody a v roce 1921 byla v obci založena jednota Orel a spolek Domovina. V roce 1932 byla vesnice elektrifikována. Během druhé světové války byl v roce 1942 rekvírován kostelní zvon.