Obec Měrunice

Písemné zmínky o Měrunicích jsou datovány již z 12. století, kdy tato místa patřila teplickému klášteru, jehož zakladatelkou byla česká královna Judita Durynská. Ovšem z ještě starších dob, přesněji z 8. století, existují archeologické doklady o tom, že zdejší krajinu obýval lid knovízské kultury.

První konkrétní zmínka přímo o obci pochází z roku 1295. Hovoří se v ní o vladykovi Janovi, kterému patřila zdejší tvrz a pravděpodobně i ves. V období od 13. do 15. století byly Měrunice tzv. zemanskou vsí.

Od 16. století až do doby vzniku samostatného Československa patřily Měrunice bílinské větvi Lobkowiců. Jak uvádí záznam z 18. století, v roce 1787 bylo v obci evidováno 77 domovních čísel. Kromě zemědělské činnosti, zejména pěstování ovoce, se zde též těžily i české granáty. Na přelomu 19. a 20. století se na území obce kromě granátů těžilo též hnědé uhlí a část území obce byla poddolována. V době maximálního rozmachu těžby měly Měrunice až tisíc obyvatel. Po skončení těžby nastal útlum, část obyvatel odešla za prací do pánevních oblastí, část se vrátila zpět k zemědělské činnosti. V roce 1938 byly Měrunice spolu s ostatními obcemi v okolí připojeny k Německé říši.