Obec Ostřetín

Území bylo kolonizováno během 13. století. Podle diplomatáře zastavil 9. dubna 1336 král Jan Lucemburský místečko a chvojnovskou tvrz s přilehlými vesnicemi (Ostřetín nazývaný Tizmansdorf, Bělečko, Albrechtice, Hoděšovice, Ředice, Roveň a Holice), Pertholtovi (vyšehradskému proboštovi Bertoldovi) a jeho bratrům Jindřichovi a Janovi z Lipé za 2 000 kop grošů. Později nabyli chvojnovského zboží páni ze Šternberka, z holické větve, kteří předtím sídlili v Chlumci nad Cidlinou. Majitelem se stal Jan ze Šternberka (1358-1376), pán na Chlumci a Chvojně. Dne 17. ledna 1360 se připomíná Petr plebán odcházející na nové působiště z Ticzmansdorfu ležícího v litomyšlské diecesi.

Les „Království" se rozkládal od Albrechtic až po řeku Loučnou. Ve 13. a 14. století jej dali čeští králové vymýtit pro kolonizaci a při tom byl s největší pravděpodobností získán zároveň i prostor pro založení vsi Ostřetín. Les Království je znám z bitvy mezi držitelem Kunětické hory, Divišem Borkem a hradeckými spojenci s Roháčem z Dubé. Bitva dopadla pro Diviše Borka vítězně, tento jako jeden z nejstatečnějších protihusitských bojovníků bojoval u Lipan proti táboritům a sirotkům a za své oddané služby králi Zikmundovi byl odměněn hradem Kunětickou horou i s 52 okolními obcemi.

Ve vsi Ostřetín bylo podle urbáře, založeného po roce 1494, 39 usedlíků. Rychtářem byl Jan Němec. V zápisech se vyskytují názvy pustin Jirákova, Klhovská, Kadeřávkovská. Mluví se o louce a klučeninách na Hradcích. Klučeniny byla místa, kde se vyklučil = vykácel les, aby se mohlo zřídit pole. Podle registru zámku Pardubice byla na místě nynější vsi svobodná rychta s několika chalupami, když se osada rozrostla, byla pojmenována Hostětín, patřila k panství Litomyšlskému.