Obec Veliny

Od poloviny 13. století do první poloviny 14. století došlo v Čechách k osídlování oblastí do té doby zalesněných, přeměňování pusté půdy v ornici a zakládání nových vsí, městeček i měst. Kromě obyvatelstva domácího se na tomto velkém kolonizačním díle podílely v českých zemích i skupiny cizinců, převážně ze zemí německých. Podle historických zpráv byl ve zdejší krajině rozsáhlý les zvaný „Království“ v majetku českých panovníků. Tak tu v té době na části vymýceného lesa vznikly obce Holice, Ředice, Roveň, Lítětiny, Komárov a snad ještě další. O jejich založení neexistují žádné písemné zprávy. Nejstarší písemná zmínka o existenci některých obcí na Holicku je z roku 1336, patřící k tehdejšímu chvojenskému panství. Chvojno bylo městečko s tvrzí, jejíž stopy mají být patrné z kruhových náspů s pahorkem uprostřed při silnici z Holic k Býšti u Chvojence, východně u křižovatky. V muzejním diplomatáři z dubna 1336 je zapsáno, že král Jan Lucemburský zastavil tvrz s městečkem Chvojno, s vesnicemi Bělčí Horní a Dolní (Bělečko), Albrechticemi, Hoděšovicemi, Štěpánovskem, cly na Orlici, Ostřetínem, Ředicemi, Rovní a Holicemi Perholtovi, proboštovi na Vyšehradě a jeho bratřím Jindřichovi a Janovi z Lipé za 2000 kop grošů. Poněvadž v popisu není zmínka o Velinách, je domněnka, že ty měly jiného pána dosud nezjištěného.

Samotné založení obce Veliny, jak se dá dle historických pramenů posuzovat, spadá také do doby zmíněné kolonizace. Nasvědčuje tomu tak tvar tzv. lánové obce, kde od návsi v délce asi dva kilometry, směřující od východu k západu, byly dlouhé lány polí na obě strany k hranici katastru obce. Náves se rozprostírala po obou stranách dnešní silnice procházející obcí: její velikost je možno posoudit dobře z prvního zmapování obce v roce 1839. Přibližný tvar lánů byl patrný ještě do nedávné doby, a to do scelení polí v JZD. Podobný popisovaný tvar obce a polí byl ve většině obcí na Holicku, jejíchž založení je určeno do první kolonizace v českých zemích, tzv. vnější.

Předpokládá se, že název obce Veliny vznikl od jména zakladatele. Podle jedné verze se jmenoval Vela. Podle jiné tradované pověsti to byl rytíř Velinger, který prý sídlil na Velkém Hradci, lidem nazývaný též Věžiště, snad podle věžovitého tvaru, byl na nejvyšším místě lesnatého návrší mezi Holicemi, Ostřetínem a Velinami. V místě je dodnes patrný jen příkop s valem. Historik A. Sedláček dával toto místo do souvislosti s tvrzí Hrošovice, která snad mohla být v tomto kraji. Žádný písemný doklad o názvu této tvrze se nezachoval. K případu názvu obce je možné dodat, že v době kolonizace býval jeden z nejbohatších kolonistů organizátorem založení vsi, kterému též náležela nižší soudní, policejní i trestní pravomoc nad poddanými. Tehdy také původní názvy okolních obcí Holic – Eklinsdorf, Ředic – Hermannsdorf, Rovně – Waltersdorf a Ostřetína – Tiezmannsdorf byly odvozeny od jmen jejich zakladatelů.