Obec Radkovice u Hrotovic

První písemná zmínka o obci se nachází ve falzu z 12. století a hlásí se k roku 1104 (Redcouici). Další zmínka pochází z roku 1252 (Raticowic), kdy se připomíná jako zboží hradu Bítov. V roce 1310 byla část Radkovic zapsána klášteru v Oslavanech. V roce 1383 Jindřich, Václav a Zbyněk z Radkovic přikoupili Lipňany. V roce 1498 se staly Radkovice a Bítov dědičným majetek pánům z Lichtemburku. Roku 1551 Zdeněk z Lichtemburka věnoval Radkovice své manželce Johance z Doubravic a na Hostimě, ta je pak roku 1560 prodala Jiřímu Valeckému z Mírova. Po jeho smrti v roce 1589 pak přešly Radkovice dědictvím do majetku jeho manželky Kateřiny Zelené z Říčan, která se posléze provdala za Ladislava Šlejnice. Ten zemřel bezdětný v roce 1630 a Hostim s Radkovicemi byly prodány Jiřímu z Náchoda. Po jeho smrti pak byly zakoupeny roku 1658 majitel myslibořického panství Mikuláš z Ostašova.

Roku 1715 nechal v Radkovicích u Hrotovic František Josef Ostašovský, majitel myslibořického panství, postavit kapli Čtrnácti svatých pomocníků a roku 1745 je v obci zřízena duchovní správa. V roce 1771 byla ve vsi založena škola, ale až v roce 1775 byla zakoupena školní budova. V roce 1858 pak byla postavena nová školní budova. Roku 1824 byly Radkovice přifařeny do Biskupic, od roku 1899 jsou samostatná farnost. Až do roku 1921 byly Radkovice součástí myslibořického a po spojení hrotovického panství, místní panský dvůr majitele Antona Drehera měl před pozemkovou reformou v pachtu Ferdinand Slavík.

Do roku 1849 patřily Radkovice do myslibořického panství, od roku 1850 patřily do okresu Hrotovice, pak do okresu Moravský Krumlov, v letech 1942 až 1945 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Do roku 1924 byla částí Radkovic obec Pulkov.