Obec Skalice u České Lípy

Skalice byla původně založena jako česká ves, ale při kolonizaci ve 13. století byla ves pro německé přistěhovalce rozšířena o nové parcely „Langenau“ (česky Dlouhá niva). První písemná zmínka v rejstříku papežského desátku z roku 1352 uvádí jméno „Skalicz sive Langenaw“. Na přelomu 14. a 15. století byla rozdělena mezi panství Horní Libchavu a Sloup. V letech 1623 až 1918 hornolibchavská část patřila velkopřevoru řádu maltézských rytířů, druhá část náležela Pihelu. Posledním vlastníkem pihelské části byl od roku 1710 rod hrabat a knížat Kinských.

V roce 1713 se v obci nacházelo 6 sklářských obchodů, jejichž počet stále narůstal. Jednou z nejvýznamnějších sklářských firem se stala exportní firma Andrease Janckeho, jehož syn Georg Anton Jancke (1697 – 1769) založil s dalšími společníky síť obchodních poboček ve Španělsku a Portugalsku a roku 1763 přestěhoval rodinný podnik do Nového Boru. V roce 1775 pak v Boru vznikla firma Hiecke, Rautenstrauch, Zinke a spol., která navázala na sklářskou kompanii Christiana Rautenstraucha z Polevska. Některé sklářské dílny se ve Skalici specializovaly na výrobu na skle malovaných obrázků. V dolní části obce, na místě bývalého hospodářského dvora, založil hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský v roce 1735 osadu Josefsdorf (česky Josefov, od r. 1923 nazývanou Svobodná Ves). Do roku 1848 měla každá obec svého rychtáře. V roce 1850 byla vytvořena obec Skalice, k níž patřil i Josefsdorf.

Sklářský rod Rücklů pocházel ze švýcarského kantonu St. Gallen a se sklářstvím byl spojen po několik století. Skelmistr Hans Rückl založil v roce 1846 sklářskou firmu nejprve v Cyranově Ostrově. Syn Anton (česky Antonín) Rückl postavil v roce 1840 sklárnu ve Včelničce u Kamenice nad Lipou (k níž přistavěl brusírnu), v roce 1893 ve Skalici (registrovaná roku 1895, čp. 416) a v roce 1903 v Nové Huti (Nižbor). V roce 1904 přijal své syny (Franze a Antona) jako společníky a firmu přejmenoval na „Anton Rückl & Söhne“ (Antonín Rückl a synové, a. s.) Ve 30. letech otevřel pobočku v Praze (Praha XV.) a do správní rady byli přijati Jan Rückl a Hynek Rückl. V důsledku krize sklářského průmyslu a nedostatku zakázek musela být odstavena jedna pec. V jejich hutích se vyrábělo duté sklo všeho druhu, české křišťálové sklo, sklo olovnaté, ryté i broušené, barevné i luxusní. V roce 1946 byla sklárna znárodněna a od roku 1992 je opět v majetku původních vlastníků.