Obec Slunečná

První písemná zmínka o obci Sonneberg pochází z doby před třicetiletou válkou. Zmíněna je v kupních smlouvách panství Horní Libchava v letech 1611, 1615 a 1623. Svůj název obdržela podle své polohy na jižní a slunné straně horského hřbetu. Podle ústní tradice místních obyvatel se zde měl nacházet ovčín a pod ním na potoce mlýn, jehož základy byly ještě na začátku 20. století. viditelné. První obyvatelé se zabývali těžbou dřeva a výrobou dřevěného uhlí. Farní knihy skalické farnosti (založené r. 1670) zmiňují na Slunečné vlastního rychtáře (Richter), 5 chalupníků a 20 domkářů patřilo k faře do Skalice, zbytek k faře v Horní Libchavě.

Zvonice se v obci nenacházela a tradovalo se, že ji místní nepotřebují, jelikož slyší klekání ze Skalice („weil sie mit eigenen Ohren das Geläute von Langenau hören”). V roce 1833 spadalo 30 stavení se 170 obyvateli k panství Nový zámek (pobělohorský konfiskát získal Albrecht z Valdštejna, po něm sňatkem Kounicové), 57 stavení se 428 obyvateli k panství Horní Libchava (pobělohorský konfiskát získal Maltézský řád). Obě panství zde měla své lesní revíry s hájovnou (Horní Libchava čp. 88, Nový zámek čp. 86) Velký požár postihl Slunečnou v roce 1795, pak dalších 100 let žádný, ale o to více jich bylo v 19. století (11 stavení nebylo po požárech znovu vystavěno). Válečné hrůzy se Slunečné přímo nedotkly, jen v roce 1809 musel být na Volfartickém potoce (Wolfersbach) zřízen poplašný stožár (Allarmstange).

V polovině 18. století nechal na svém panství velkopřevor Emanuel Václav Krakowský z Kolowrat zbudovat severně 3 km od Slunečné na severní straně Češky (Tscheschkenstein) podél Skalického potoka osadu nazvanou Emanuelsberg, která sousedila s obcí Prácheň (Parchen). Poprvé je písemně doložena se 4 staveními v roce 1787. V roce 1833 bylo v obci uváděno 61 obyvatel ve 12 staveních. V roce 1850 se Emanuelsberg stal součástí politické obce Slunečná, přifařen a přiškolen zůstával k Práchni. Před první světovou válkou měla obec 16 stavení se 103 obyvateli, z toho jich 99 uvádělo německý obcovací jazyk (český obcovací jazyk nebyl uveden). Poštovně příslušel ke Skalici. Po vzniku Československé republiky se v obci nacházelo 16 stavení, z toho čp. 8 patřilo k dominiu Horní Libchava. Po pozemkové reformě a odprodeji velkostatku Josefu Vranému připadl německý Emanuelsberg v roce 1925 k politické obci Prácheň-Šelty. Následným přílivem českých sklářů se zvýšil počet obyvatelstva v obci.