Obec Sulejovice

První písemná zmínka o Sulejovicích pochází z roku 1251 a nachází se v přídomku bratrů Pavlík a Štěpána ze Sulevic. Vesnice byla ve třináctém století rozdělena na dva díly. Jeden byl vladyckým statkem uvedených bratrů, zatímco druhý vlastnil Haneman z Trabic, od něhož ji roku 1273 koupil litoměřický měšťan Dětmar z Kouřimi. Ve čtrnáctém století jeden dvůr ve vsi patřil klášteru Altzella, ale zbytek vesnice byl v letech 1341 a 1346 majetkem Peška ze Sulejovic a později Kunata ze Sulejovic. Kunat byl z neznámého důvodu nazýván Kaplířem a oba vladykové byli předky rodu Kaplířů ze Sulevic. Jejich sídlem ve vsi byla nejspíše už ve čtrnáctém století tvrz, připomínaná poprvé roku 1454.

Během čtrnáctého století se rod Kaplířů velmi rozvětvil. Sulejovice v době vlády krále Václava IV. vlastnil Hanuš ze Sulevic připomínaný v letech 1379–1413, kterému patřily také Čížkovice. Hanušův syn Jan Kaplíř ze Sulevic většinou sídlil v Čížkovicích. V Sulejovicích získal poslední altzellský majetek a od císaře Zikmunda také hrad Košťálov, ze kterého poté obě vesnice spravoval.

Jan měl syny Václava a Buška. Bratři majetek spravovali společně, ale v Sulejovicích roku 1454 sídlil Bušek, který se nakonec stal jediným majitelem obou vesnic i hradu. Po Buškově smrti se o dědictví po otci roku 1486 rozdělili jeho synové a Sulejovice s dalšími vesnicemi připadly Tobiáši Kaplířovi ze Sulevic, který je vlastnil až do začátku 16. století. Zemřel před rokem 1529 a panství po něm zdědili bratři Jan a Václav. Jan zemřel bezdětný v roce 1535 a jeho majetek převzal Václav († 1545). Jeho děti byly po otcově smrti ještě nezletilé, a statek proto spravovali poručníci z Košťálova, kterými byli Jan Kaplíř Košťálovský a Dorota. V roce 1545 nechali Sulejovice zapsat do obnovených zemských desek. Jan a Tobiáš Kaplířové dosáhli dospělosti nejdříve v roce 1558. O majetek se rozdělili, ale nakonec jej znovu spravoval Tobiáš sám.