Obec Třebušín

Vesnice byla pravděpodobně založena před rokem 1050. Dokument z roku 1257, kopie originálu z roku 1050, naznačuje, že v té době zde již existoval špitální klášter a klášterní kostel, nicméně první písemná zmínka o vesnici pochází až z roku 1169, kdy vesnici a dvůr vlastnil litoměřický kastelán Bleh z Třebušína, příbuzný Hroznaty z Ovence a předek Slavatů z Chlumu a Košumberka. Hroznata sám vlastnil Býčkovice a Bláhov, zatímco jeho bratr Hroznata z Peruce (zvaný Crispus/Kadeřavý) vlastnil Ploskovice.

Po roce 1197 panství převzali Řád německých rytířů, které se v roce 1288 stalo součástí býčkovické komendy. Význam Třebušína spočíval v jeho poloze na tehdy důležité obchodní cestě z Litoměřic do Žitavy. V roce 1496 se majitelem Třebušína stal Jan z Vartenberka. Vesnice zůstala v jeho rodině až do roku 1540. V roce 1575 zemřel další majitel, Oldřich Dubanský z Duban, a panství Třebušín bylo opět odděleno od Ploskovic a přešlo do vlastnictví Oldřicha Hostakovského z Arklebic. Tento šlechtický rod vymřel v roce 1600 a Třebušín přešel do vlastnictví rodu Kaplířů ze Sulevic.

Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Emila Kaplíře ze Sulevic 21. června 1621 zkonfiskován a prodán Pavlu Venceliovi z Bochova. Během třicetileté války vpadla do hradu švédská vojska a poničila ho. V roce 1649 téměř veškeré obyvatelstvo padlo za oběť morové nákaze.