Obec Vejvanov

První písemná zmínka o Vejvanovu pochází z roku 1379, kdy je vesnice uvedena jako majetek Jindřicha, který ji obdržel z královského majetku. V obci zůstalo osm roubených usedlostí, které jí dávají osobitou tvář. Jsou zde i další památkové objekty a proto byla v obci roku 1995 vyhlášena vesnická památková zóna. Některé z roubených chalup jsou nemovitými kulturními památkami.

Pod vesnicí i v jejím okolí bylo, podobně jako v sousední Chomli, po staletí těženo černé uhlí mnoha doly v chomelsko-vejvanovské části radnické pánve. První zmínka o výskytu uhlí v západních Čechách, v katastrálním území Vejvanova, se datuje k roku 1548. Doly se soustřeďovaly od severu Vejvanova, podél jeho západního okraje až k Pajzovu. Ve druhé polovině devatenáctého století zde vznikly doly František, Pistorius, Luční důl, Vojtěch, Vilém (1886–1918, hloubka 42 metrů), Kaiser (1910–1951, hloubka 85 metrů) a desítky menších šachet. Důl Pistorius byl v provozu od poloviny devatenáctého století do roku 1930. V roce 1920 v něm pracovalo 58 horníků, kteří vytěžili asi 6 900 tuh uhlí. Posledních deset let fungoval pod názvem Vojtěch a dobývaly se jen zbytky méně kvalitního uhlí.