Obec Hrušovany

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1209 a nachází se v listině oseckého kláštera, na níž jsou jako svědci uvedeni Bröd a jeho syn Thirsech z Hrušovan. Roku 1266 vesnice patřila jakémusi Štěpánovi a roku 1337 ji vlastnil jiný Štěpán z Hrušovan. Ve čtrnáctém století ve vsi stál farní kostel, k němuž roku 1380 vykonával podací právo Bořita z Pšovlk, který se o sedm let později o toto právo dělil s Litoltem z Moravěvsi. Roku 1404 byl v souvislosti s kostelem zmíněn Albert z Mor a v roce 1415 vesnici vlastnil nejspíše Heysso z Kozel.

Po roce 1516 byl majitelem vsi Jiří Oppeln, Zdenou Binterovou ztotožňovaný s Oplem z Fictumu na Šumburku. Později v šestnáctém století Hrušovany získali chomutovští páni z Veitmile a od nich roku 1573 Václav Popel z Lobkovic. Lobkovicové vesnici roku 1602 prodali Jiřímu Hochhauserovi z Hochhausu, který si v ní nechal postavit renesanční tvrz. V té době se ve vsi rozšířil protestantismus a u vesnického kostela působil protestantský pastor. Jiřího syn Jan Mikuláš Hochhauser roku 1623 Hrušovany ztratil v pobělohorských konfiskacích. Konfiskát koupil Florián Jetřich Žďárský ze Žďáru.

V době třicetileté války a krátce po ní Hrušovany spravovali hejtmani, kterými byli Johan Hrasky v letech 1624–1631 a Christof Körner (1650–1651). Podle berní ruly z roku 1654 vesnici tvořilo sedmnáct selských usedlostí a v panské poustce žilo osm nádeníků. Ve vsi se nacházel panský vodní mlýn s jedním kolem na nestálé vodě a pracoval zde jeden učitel. Roku 1655 vesnici získali Negroniové z Riesenbachu a podle zápisu ze srpna 1656 v ní žilo jedenáct sedláků a jeden chalupník. Na polích se pěstovala především pšenice, ale choval se také dobytek. Roku 1739 došlo k významné změně majitele, protože tehdejší vlastník hrabě z Klebelsberku Hrušovany prodal městu Chomutovu. Pro město představovala vesnice významný majetek, k jehož správě vedlo množství podrobných dokumentů.