Obec Nezabylice

V roce 2010 bylo jihovýchodně od Hořeneckého lesíku objeveno germánské pohřebiště z doby římské. Archeologický výzkum neinvazivními metodami zde na ploše 3,1 hektarů odhalil desítky až stovky objektů, které mohly být žárovými hroby. Později bylo prozkoumáno 75 objektů, z nichž bylo padesát hrobů ze starší doby římské (1.–2. století). Bylo z nich vyzvednuto velké množství bronzových a železných předmětů poškozených žárem (stočené meče, puklice a držadla štítů, spony aj.). Za výjimečný nález je považován nález jednoho kostrového hrobu ze stejné doby s velmi kvalitní pohřební výbavou importovanou z římské říše.

Přítomnost lidí ve starších obdobích dokládají nálezy dvou kostrových hrobů. Jedním z nich je dětský pohřeb uložený v kamenné skříňce datovaný do období středodunajské mohylové kultury. Druhý hrob spadá do okruhu kultury se šňůrovou keramikou. Tvořila jej dřevěná podpůrná konstrukce se stěnami z nasucho kladených kamenů a zakrytá dřevěným krytem opatřeným pláštěm z valounů, který se časem zřítil a způsobil silné poškození kostry. Na základě analogií lze předpokládat, že nad hrobem bývala mohyla o průměru přibližně patnáct až dvacet metrů.

První písemná zmínka o Nezabylicích pochází z roku 1378. V té době stálo ve vesnici několik usedlostí a snad i tvrz. Vesnice nebo její část tehdy patřila pánům ze Šumburku a žili v ní jejich manové. K nejstarším známým držitelům jednotlivých dílů patřili v osmdesátých letech čtrnáctého století Odolen, Přibík, Štěpán a Zvěst Mlynec. Roku 1455 vesnici koupil Jiřík z Mašťova, po kterém se zde vystřídalo několik majitelů, mezi které patřili Jan Jiskra z Plotiště a jeho syn, až ji roku 1540 koupili Boryňové ze Lhoty a po roce 1572 Ferdinand z Renšperka.