Obec Pětipsy

První písemná zmínka o Pětipsech je z roku 1226, kdy patřily doksanskému klášteru. Později se staly královským majetkem a v roce 1322 je od Jana Lucemburského jako léno získal Fridrich (též Bedřich nebo Frycek) z Egerberka, který zde postavil tvrz. Rodu Pětipeských z Chýš a Egerberka vesnice patřila téměř 200 let. Karel IV. panství, které tvořilo pět vesnic (Drahonice, Nechranice, Břežany, Vikletice ad.), potvrdil Fridrichu mladšímu a povolil mu ze zdejších úroků vyplácet jeho čtyři sestry, které žily v klášterech. Je obtížné sestavit přesný sled dalších majitelů, protože křestní jména se v rodě často opakovala a z dochovaných zpráv není jasné, k jaké osobě se přesně vztahují. Jeden z nich, Odolen mladší Pětipeský, vedl po roce 1403 spory s okolními zemany, a Vlada z Polák dokonce na své tvrzi po tři roky věznil. Odolen zemřel v roce 1412 a zůstaly po něm nezletilí synové Jan a Hynce, jejichž poručníkem se stal Hynce z Kaufunku.

V roce 1500 prodali Pětipeští panství Jiřímu a Felixovi Oplům z Fictumu, ale brzy je získali zpět, protože v roce 1504 je znovu prodali Václavu Hasištejnskému z Lobkovic. Ten panství připojil k Hasištejnu. Václav Hasištejnský zemřel v roce 1518 a jeho dědic Zikmund Hasištejnský z Lobkovic prodal Pětipsy Oplovi z Fictumu, kterému patřily až do roku 1530, kdy utekl ze země před hrozbou trestu za penězokazectví. Jeho zabavený majetek královská koruna nejprve zastavila a později (1545) prodala Albrechtu Šlikovi. Od té doby byly Pětipsy svobodným statkem, v jehož držení se vystřídali Eliška Šliková, rozená Berková z Dubé, a Ondřej Šlik, od kterého je v roce 1559 koupili Jeroným Hrobčický z Hrobčic a Bernart Koštický z Koštic. Bernart však hned následujícího roku svou polovinu Jeronýmovi přenechal. Hrobčičtí vzápětí tvrz přestavěli na renesanční zámek. Pětipsy po Jeronýmovi zdědil syn Vladislav a po něm Oldřich Hrobčický z Hrobčic. Oldřich za účast na stavovském povstání o Pětipsy v roce 1623 přišel a o sedm let později statek koupil nejvyšší královský hofmistr hrabě Kryštof Šimon z Thunu. Klášterečtí Thunové Pětipsy vlastnili až do pozemkové reformy v roce 1923. Na pětipeském zámku však sídlila jen správa statku.

Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo sedm sedláků a šestnáct chalupníků. K největším selským statkům patřilo až 72 strychů půdy, chalupníci až na jednu výjimku hospodařili každý na pozemcích o rozloze devíti strychů. Zápis neuvádí žádné živnosti, zahrady, vinice ani chmelnice.