Město Vroutek

První písemná zmínka o Vroutku pochází z roku 1227. Nachází se v závěti Kojaty z rodu Hrabišiců, který vesnici odkázal zderazskému klášteru křižovníků v Praze. Vroutek se tehdy nacházel u obchodní cesty spojující severozápadní a západní Čechy. Ležel také přibližně v polovině vzdálenosti mezi dalšími Kojatovými statky v okolí Mostu a Dolního Jamného a byl výchozím bodem při kolonizaci Žluticka a Doupovských hor. Jádrem vsi byl kostel svatého Jakuba se šlechtickým dvorcem, jehož obytná budova stála asi šest metrů od kostela.

Koncem čtrnáctého století, snad roku 1393, Vroutek přešel do majetku postoloprtského kláštera. Klášter je spojován s povýšením vsi na poddanské městečko a nejspíše někdy v té době se začala formovat urbanistická podoba sídla. Při ní prošlo k propojení starší hrabišické části v okolí kostela svatého Jakuba a mladší lokační vsi, založené křížovníky nebo benediktýny v místech Kryrské ulice. Jeden z řádů také založil městečko s obdélným náměstím podél cesty z Vroutku do Podbořan.

Není jasné, kdo ovládal Vroutek po vypálení postoloprtského kláštera husity v roce 1420, ale na rozhraní Žatecka a Rakovnicka získali mnoho vesnic páni z Gutštejna. Následujícího roku krajem prošli účastníci druhé křížové výpravy, kteří během obléhání Žatce plenili široké okolí, a po ústupu od města opět procházeli přes Vroutek. V listopadu krajem navíc ustupoval Jan Žižka po bitvě u Žlutic. Teprve potom se poměry mezi katolíky a husity začaly uklidňovat.