Obec Nepomyšl

Nejstaršími doklady o pobytu člověka na katastru Nepomyšle jsou broušené kamenné nástroje z období mladšího neolitu (cca 4700–3700 př. n. l.). První písemná zmínka o obci pochází z dubna 1361. Tehdy si vyměnili místa farářů dosavadní duchovní správce Jakub, který odešel do Hoštky, odkud do Nepomyšle přišel farář Jan. Stalo se tak se souhlasem Petra z Janovic, jemuž vesnice v té době patřila. Janovic, který sídlil na Petrohradě, patřil ke špičce české šlechty. Před rokem 1360 působil jako hofmistr Anny Svídnické a v letech 1364–1368 zastával úřad nejvyššího hofmistra.

Půdorysné uspořádání stávajícího jádra městyse pochází ze 13. století. Před tím se osídlení, složené z nepravidelně uspořádaných dřevěných staveb, rozkládalo rovněž na pravém břehu Doláneckého potoka severozápadně od hřbitova. Během archeologického výzkumu při rekonstrukci kostela v letech 2014–2018 se prokázalo, že měl staršího, zřejmě dřevěného předchůdce.

Po Petrovi z Janovic je v roce 1386 uváděn jako majitel Nepomyšle Detřich z Janovic. Zřejmě v posledním desetiletí 14. století rod Janoviců Nepomyšl opustil. V první čtvrtině 15. století byla vesnice rozdělena mezi několik majitelů: dokládá to jejich společné držení patronátního práva ke kostelu. V roce 1414 to byli Eliška Koldicová z Dubé společně se Ctiborem Čepcem z Libiše, 1419 ji měli mezi sebou rozdělenou Jindřich z Elsteberka, Albrecht z Koldic a Oldřich z Koněprus, všichni protivníci husitů.